V dnešní době, kdy jsou energie opravdu drahé, přechází mnoho lidí zpátky na topení pevnými palivy. A tady relativně nejlevněji tradičně vychází topení kusovým dřevem. I přes značné zdražení dřeva je tato varianta ekonomicky stále nejvýhodnější. Dřevo lze spalovat nejenom v klasických kotlích, ale také ve zplynovacích kotlích, které mají vysokou účinnost spalování, v automatech ve formě dřevních pelet a samozřejmě v krbech a kamnech.
Dřevo vhodné na topení
Ne každé dřevo je vhodné pro topení v klasickém kotli. Do kotle nepatří mokré dřevo, dřevotříska, překližka či jiné chemicky upravované dřevo. Naopak ideální volbou je přírodní dřevo v podobě menších špalíčků, ale i dřevěných pelet, které nabídnou snadné dávkování u automatických kotlů. Ideální na topení v kotli je především tvrdé, suché dřevo, které má vysokou výhřevnost a dlouhou dobu hoření.
Je dřevo výhodné?
Nákup dřeva na topení je aktuálně jedna z nejlevnějších možností vytápění. Pro levnější variantu můžete využít samotěžbu po domluvě se správcem místního lesa či majitelem pozemku. Dřevo lze koupit v různých formách - od klád až po naštípaná polínka. Je tedy nutné si spočítat, která forma bude pro vás z pohledu času a peněz za zpracování dřeva nejvýhodnější.
V porovnání s cenou elektřiny a plynu je topení tuhými palivy v současné chvíli jednoznačně nejvýhodnější varianta vytápění pro domácnosti.
Důležitý je také způsob a délka skladování dřeva
Vlhké dřevo má nižší výhřevnost. Aby dřevo správně hořelo, musí být dostatečně vysušené. To je potřeba podpořit i správným skladováním. Ideální je suché, dobře větrané místo, kde bude dřevo alespoň 1-2 roky uloženo.
Vhodné dřeviny
Dub – jedná se o tvrdé palivové dřevo s vysokou výhřevností, vhodné zejména do krbů, otevřených ohnišť, krbových vložek a kamen. Je charakteristické výbornou odolností vůči prostředí, například plísním z vlhka. Dlouho a pomalu hoří, velmi dlouho žhne a má malou popelnatost. Jde o jednu z nejvhodnějších dřevin pro celoroční vytápění. Nevýhodou je pomalé vysychání, je tak vhodný pro delší skladování.
Buk - má menší tloušťku kůry než dub, díky tomu má ještě menší popelnatost. Je rovněž vhodný pro celoroční vytápění ve všech druzích kotlů, kamen i krbů. Výhřevnost buku je o něco málo nižší než u dubu. Jeho výhodou je schopnost velmi rychle vysychat.
Bříza - středně tvrdé listnaté dřevo, s vysokou výhřevností jen o něco málo menší než dub nebo buk. Je vhodné na pravidelné vytápění v kamnech nebo kotlech. Naopak je nevhodné do otevřených krbů a ohnišť kvůli štiplavému kouři. Velmi dobře hoří, a to i čerstvé.
Akát – jde o tvrdé dřevo s nejvyšší výhřevností mezi běžně používaným palivovým dřevem v ČR, špatně se však štípe. Podobně jako buk rychle vysychá a podobně jako dub má dobrou odolnost vůči vlhkosti a plísním. Poměrně dobře také hoří při vyšší vlhkosti. Jedná se o nejhouževnatější dřevo.
Habr – je charakteristický vysokou výhřevností a nízkým podílem kůry, což z této dřeviny dělá vhodné palivo pro celoroční topení. Poměrně vzácné dřevo. Hůře se štípe kvůli vysoké sukovitosti a houževnatosti. Podobně jako dub déle vysychá, ale má nízkou odolnost vůči vlhkosti.
Jasan – má tvrdé listnaté dřevo se středně silnou kůrou. Výhřevnost mezi dubem a bukem. Rychle vysychá, ale také snadno podléhá plísním. Vlastnostmi se podobá buku.
Topol – je měkké listnaté dřevo s nižší výhřevností, vhodné pro roztápění. Hoří velmi rychle. Méně vhodné pro celoroční topení, je však možné ho kombinovat s tvrdými dřevinami. Suché dřevo je velmi lehké.
Jehličnaté dřevo – jde o měkké palivové dřevo, suché velmi rychle hoří. Čerstvé dřevo sice také hoří, ale má minimální výhřevnost, neboť vytvořenou energii spotřebovává především na svoje vysušení, aby hořelo, proto by se nemělo nikdy používat. Suché je vhodné na roztápění nebo do novějších kotlů. Není vhodné do otevřených krbů a ohnišť, jelikož z něj odlétají žhavé kusy a praská. Tvoří poměrně mnoho popela a má vysoký podíl pryskyřice (tzn. produkuje více dehtu).
Ovocné stromy – dřevo má příjemnou vůni. Většinou jde o poměrně tvrdé dřevo s dobrou výhřevností.
Nejen na druh dřeviny je však třeba brát zřetel při výběru vhodného paliva. Stejně důležitá je i velikost polen. Ta musí vždy odpovídat rozměrům topeniště. Příliš dlouhá polena se vám do topeniště nevejdou nebo se budou dotýkat skla krycích dvířek, čímž při hoření dojde k jejich zčernání sazemi. Délka polen nabízených prodejci palivového dřeva se obvykle pohybuje od 25-35 cm.
